Comunicados de Prensa - Formula 3 Slovak Series aneb Hugova východní anabáze, díl první

Formula 3 Slovak Series aneb Hugova východní anabáze, díl první

Hugo se po dlouhém přemlouvání nakonec rozhodl startovat na Slovensku a 12.3. se zúčastnil kvalifikace. Proč o tom píšeme tak pozdě? No sami pochopíte, že se nám do toho moc nechtělo, ale nechceme začínat až druhým úspěšným dílem. Samozřejmě jsme chtěli udělat interview s jezdcem, ale vzhledem k jeho duševnímu stavu hrozila inzultace našeho štábu a tak jsme vyzpovídali alespoň jeho manažera pana KazikluBey.


Kvalifikace
Za nádherného počasí na Slovakiaringu začala kvalifikace, ve které jsme chtěli být do desátého místa a doufali jsme tak v šesté. Ovšem Hugo zajel naprosto neuvěřitelně a skončil pátý! V první fázi okruhu ztratil na nejlepší čas Kataríny Krátké dvě desetinky, v druhé dokonce jen jednu, ale ve třetí to bylo horší. Každopádně v obou pokusech neudělal jedinou chybu, což bylo super. Katarína vyhrála kvalifikaci, tak se v podstatě dá říct, že bratrovražedný boj vyhrála sestra :)

První závod Hugo startoval pátý a jeho největší konkurenti (Dávid Marko a Vili Suchár) na čtvrtém respektive sedmém místě, tak jsme se měli na co těšit. Na mé doporučení si nalepil na zadní křídlo nápis "nelep se mi na zadek, nejsem tvoje stará", ale Marko se Suchárem jako by neuměli číst a byli pořád za ním. Postupně si dali říct a sledovali Huga z velmu uctivé vzdálenosti. V jedenáctém kole nastala kolize mezi Krátkou a Zlatistým a Hugo se dostal na třetí místo! Katarína to nějak rozchodila, ale její crash parťák musel do boxů a to byl konec jeho nadějí. Až do předposledního kola si užíval luxusní náskok a my už slavili jako za mlada. V předposledním kole začal mít lehčí problémy, auto mu začalo lehce plavat a dotáhl se na něj Marko. Ovšem doufali jsme, že to už nějak uhaluzí a Suchár byl velmi daleko. Při průjezdu jezdců cílovou rovinkou jsme vítali Huga, ale sakra... on tam vůbec nebyl a neprojel cílem :o

Co se stalo?
Hugovi praskla pneumatika v poslední zatáčce a pak se děly věci. Co nepoškodil na voze náraz do bariéry bez problému "napravil" Hugo a běžel do boxů. Všichni mechanici, kteří se starali o pneumatiky v zoufalství zahodili firemní monterky a jejich rychlost by jim záviděl i Usain Bolt. První jsme samozřejmě mysleli na sabotáž. Faktem je, že už před kvalifikací se kolem našich týmových maringotek flákali dva malí smr... chlapci, kteří měli na tričkách logo SF (nechvalně proslulá organizace, které toho má na svědomí opravdu mnoho - po poradě s právníkem vynechám detaily) a jejich nenávistné pohledy (občas byla vidět i závist, což je pochopitelné) a praky za tepláky naznačovaly mnohé. Ovšem nebylo tomu tak. Po důkladné analýze záznamů obou kamer na okruhu jsme došli k překvapivému nálezu. Hugo jel jak prase :(
Hugo hned po závodě zpronevěřil kanystr lihu, zamkl se na záchodě a odmítal komunikovat. To jsou chvíle, ve kterých poznáš přítele a pravého manažera. Využil jsem své autority a po vylomení dveří (a pár bolestivých záležitostech), jsem mu vysvětlil, že život nekončí. Do nedělního rána dostal vycházku a vrhnul se do víru nočního života v Dunajské Stredě, která je tím proslulá a závidí ji prakticky celý svět.

Druhý závod
Hugo se ráno nevrátil zrovna ledově svěží, ale to bylo v klídku. Pro nápravu pátku potřeboval obrovské štěstí a nebudeme řešit nějaké promile. Využil jsem svého vlivu a dopoledne přiletěl velezkušený jezdec Kamui Kobajaši, se kterým Hugo absolvoval intenzivní trénink na PS2. Hugo startoval s filosofií když nevyhraju já, tak nikdo" a podle toho to taky vypadalo. Hugo do toho vlítnul s opatrností, kterou by záviděli i japonští jezdci na konci druhé světové války. Za 28 kol kol zvládl 48 chyb, tři lehčí havárie, ale zlepšil se o 11 míst! Pak samozřejmě skončil, ale s tím do toho šel.

Nevadí. Byl to první závod, musíme dát soupeřům pocit falešné naděje a těšíme se do Rakouska, kde to na Red Bull Ringu zase rozjedeme :) Sportu zdar a Hugovi zvlášť.